Jak moc je v podnikání důležitá vášeň?
Někde jsem slyšela, že vášeň je v podstatě nežádoucí věc a pro lepší fungování života je ideální žít v rovnováze, bez větších emocionálních výkyvů. A i když na tom něco je, minimálně v podnikání to za mě neplatí.
Zkoušela jsem pracovat na projektech, ke kterým jsem cítila mírnou náklonnost – a i když jsem určitě byla klidnější, nebylo to ono.
Vášeň Ti totiž pomůže přenést se přes těžké okamžiky a překážky, které nevyhnutelně nastanou.
Umožní Ti jít dopředu ve chvíli, kdy by to jiní vzdali. Pomůže Ti přesvědčit lidi, se kterými chceš spolupracovat a nakonec i prodat své služby nebo produkty zákazníkům.
Vášeň je velmi silná, živoucí energie. Stejně jako se Ti rozbuší srdce při pohledu na člověka, který se Ti líbí, podobná emoce se přenese do toho, co děláš a zafunguje na lidi jako magnet. Všichni jsme cítící bytosti. Můžeš mít skvělý produkt, krásný branding, ale bez této ingredience tomu stejně bude něco chybět.
V minulosti jsem do každého projektu šla se široce otevřeným srdcem. Pracovala jsem na něm celé dny, večery, víkendy, v noci se mi o něm zdálo… byla to nádherná a pohlcující zkušenost. Problém nastal ve chvíli, kdy bylo třeba změnit směr a jít dál.
Nechat odejít něco, co miluješ, je jedna z nejtěžších zkoušek v životě.
Ať už jde o lidi, domovy, nebo projekty.
Každý z nich byl jako moje „dítě" a hodně jsem jeho ztrátu oplakala. Když už se to stalo poněkolikáté, rozhodla jsem se, že už si to neudělám. A pokud ještě někdy začnu podnikat, půjdu do toho s větším klidem a už se nenechám tak zasáhnout.
Problém byl, jako se vším, co děláme napůl, že jsem neměla dost chuti a energie na tvorbu, propagaci a překonávání problémů. Sice mě v noci nic nebudilo, ale připadala jsem si prázdnější a neměla jsem chuť ráno vstát.
Tvořivá vášeň dává našemu životu smysl a směr.
Pomůže nám zaměstnat hlavu produktivně, abychom nemuseli žít v jejím primárním nastavení – ve vzpomínkách na minulost nebo v obavách z budoucnosti. (U většiny z nás je to bohužel normální a způsobuje to mnoho zbytečných problémů… ale o tom až jindy).
Vášeň nám dává vitalitu, kterou jinak nepřinese ani pátý šálek kávy, aniž by vyčerpala naše energetické zásoby.
A tak jsem se znovu otevřela tomu, že budu dělat něco, co rozvíří moji duši i tělo. Znovu se budu budit ve dvě ráno s úžasným nápadem. Přemýšlet o něm ve dne a snít o něm v noci. Šílet, když se mi něco nepovede a radovat se jako malé dítě, když ano.
A i když tím riskuji další bolest, stojí mi to za to. Už vím, že se konce dají zvládnout, a když se jim zbytečně nebráním, není to ani tak hrozné. A že za nimi vždy přijde nový začátek – ještě lepší než ten předchozí.