Pro všechny, kteří "sní moc vysoko"

Myslím, že všichni sníme o lepším světě, minimálně o lepší verzi svého života. A všichni máme někoho, kdo nám říká, že to není možné.

Vlastně se to učí už odmala. Dítě s nadšením nakreslí okřídleného fialového slona… a dostane zpětnou vazbu, že by to bylo lepší v šedé a nejlépe bez křídel.

Chce postavit vysokou věž z Lega. A místo abychom mu to umožnili, odradíme ho tím, že s tak malou základnou to rozhodně nebude držet a nemá cenu to ani zkoušet. Co kdybychom ho nechali to udělat, nechat spadnout a poté mu pomohli vytvořit základy, které těch šedesát pater unesou?

Jestli jsi jako já a na své nápady dostáváš zpětnou vazbu typu „Hm, jsem zvědavá, jak se tím uživíš“ nebo nezúčastněné „Přeji Ti hodně štěstí“, jsi tu správně. Plně věřím tomu, že tu odvážné nápady jsou silně třeba, protože posouvají nás samotné i svět dopředu.

Bez lidí, kteří byli podobně „šílení“, bychom možná dodnes svítili petrolejkami, jezdili na koních a nedrželi v ruce iPhone.

Řekla bych, že si museli na začátku vyslechnout hodně peprných výrazů, ale dnes jsme jim za jejich odvahu a urputnost vděčni. (To, že tu máme jako vedlejší produkt studené světlo a závislost na aplikacích je druhá věc – ne jejich chyba. Faktem je, že si život bez žárovky a smartphone už ani nedokážeme představit).

Je úplně jedno, jestli máš vizi něčeho velkého a skutečně originálního, nebo si chceš "jen“ otevřít kavárnu. V závislosti na Tvém dětství může i to být velmi odvážný počin, pokud se u vás podnikavost neodměňovala a všichni kolem hráli na jistotu.

Věřím tomu, že pokud máme sen, který nám nedá spát a život nás za ním sám vede, je v zájmu našem i ostatních ho uskutečnit.

I když můžeme mít pocit, že kaváren, krémů na obličej a masérů už je tu dost a hodinky s vodotryskem nikdo skutečně nepotřebuje, opak je pravdou.

Ty a Tvoje jedinečná esence, pokud si dovolíš ji ve svém podnikání projevit, bude sloužit přesně té skupině lidí, která Tvé služby nebo výrobky potřebuje.

Čím dál půjdeme v modernizaci, budeme nadužívat AI a bydlet ve sterilně dokonalých novostavbách, tím více budeme pociťovat touhu po lidském kontaktu, doteku a obyčejné nedokonalosti.

Každý člověk, který tvoří něco opravdového, navíc dává alternativu velkým korporacím a vrací alespoň v malém kapitál zpátky do rukou běžných lidí. A to je směr, který bych ve světě moc ráda viděla a troufám si předpovídat, že nás jednou jako lidstvo zachrání.

Podnikání je náročná cesta. (Dříve jsem to nechtěla slyšet, ale je!). Nutí Tě naučit se mnoho nových věcí a konfrontovat své nejhlubší strachy. Stejně jako rodičovství je to vysoká forma seberozvoje pro odvážné, mnohem účinnější než denní meditace a kurzy manifestace (zkoušela jsem obojí).

Ten pocit, když držíš v ruce svůj nový výrobek, otevřeš dveře svého květinářství nebo získáš první pochvalnou recenzi nejde vyčíslit.

I když jsi v situaci, která nevypadá podnikání zrovna nakloněná, nemáš velký kapitál a možnost si vzít na rok volno, je mnoho cest, jak začít v malém a ve správný čas to nechat rozvinout.

Nedej si vzít svůj sen. Jestli se Ti neustále vrací, nedá Ti spát a láká Tě ho uvést v život, způsob se určitě najde.

Pokud si o něm chceš popovídat s někým, kdo Tě nebude soudit a pomůže Ti najít cestu k realizaci, ozvi se mi. Docela dobrou službu v tomto směru odvádí i AI, jen to chce použít kritické myšlení a zjistit, jestli Ti její doporučení skutečně sedí.

Ale to platí o všem. :-)

Previous
Previous

Jak moc je v podnikání důležitá vášeň?